OSN: V Gruzii není demokracie

OSN: V Gruzii není demokracie

obrazek

22.2.2012 20:54

Lidskoprávní agenda bývá médii zužována na Čínu, Kubu, Bělorusko, Rusko a několik dalších zemí s „nepohodlným“ režimem. Je ale mnoho států – vesměs spojenců Západu – u nichž se o deficit demokracie nikdo příliš nezajímá. Jedním z takových je Gruzie, jejíž autoritářský prezident Michail Saakašvili patřil mezi Havlovy kamarády. Nikoliv proto, že by to snad byl příkladný demokrat, ale pro svou antiruskou politiku.

Mise Rady OSN pro lidská práva v Gruzii proběhla v týdnu od 6. do 13. února. Výsledná zpráva potvrdila, že tato země má velmi daleko k obrazu výspy demokracie na Kavkaze, jak se její vláda snaží prezentovat. V zemi je zcela běžná perzekuce opozičních politických stran, omezování svobody shromažďování, svobody slova v masmédiích a nedostatečné dodržování lidských práv. Byly zaznamenány četné případy útoků na novináře a brutální zacházení se zadrženými aktivisty ze strany bezpečnostních sil státu. Novela zákona o politických stranách, schválená parlamentem v loňském roce, výrazně omezuje politické svobody. Opoziční politici jsou permanentně zastrašováni. Restriktivní opatření mají za účel odstavit lídry, kteří by se utkali s autoritářským prezidentem ve volbách. Pronásledování se obvykle děje prostřednictvím skryté šikany – představitelé opozice a jejich rodinní příslušníci jsou propouštěni z práce, nikdo je nezaměstná atd.

Závažné je i potlačování pokojných demonstrací a protestů. Protivládní demonstrace z 26. května 2011 byla krutě rozprášena zvláštními jednotkami za použití obušků, vodních děl a slzného plynu. Několik lidí zahynulo. Následovalo zatýkání a zadržování odpůrců režimu. Úřady dodnes nezajistily objektivní vyšetření těchto událostí. Porušování lidských práv se týká i národnostních a náboženských menšin. Je pronásledována arménská církev, jejíž chrámy se přestavují a podřizují gruzínským církevním úřadům. I prozápadní opozice hovoří o tom, že režim v Gruzii má autoritativní charakter a označuje současného prezidenta za diktátora. Totální deficit demokratických svobod v zemi kritizuje ve svém referátu i mezinárodní organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch.

Bílý dům ani Státní department resp. Ministerstvo zahraničí USA však obavy o demokracii v Gruzii s mezinárodními organizacemi nesdílejí. 31. ledna se setkal Saakašvili vůbec poprvé s Barackem Obamou, a to jen pár měsíců po osmém výročí tzv. růžové revoluce, která přivodila změnu režimu v Tbilisi. Americký prezident prohlásil, že „vítá model demokracie, který Gruzínci zavedli ve své zemi, přičemž USA hodlají i nadále podporovat snahu Gruzie o členství v NATO.“ Saakašvili poděkoval Obamovi za „rozhodující úlohu Washingtonu v zajištění bezpečnosti a stabilního rozvoje jeho země.“

Je evidentní, že se hraje především o geostrategickou polohu Gruzie. Lidská práva a demokracie jdou přirozeně stranou. Růžová revoluce byla jednou z oněch barevných revolucí, které vedly ke změně zahraničně-politické orientace země. Gruzie se v roce 2004 stala vazalem USA a její nepřátelství vůči Rusku vyvrcholilo krátkou válkou v létě 2008 a jednostranným vyhlášením nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie. Američanům se hodí kolonie na Kavkaze, sloužící jako protiruská bariéra, ale také jako vojenská základna během připravované války proti Íránu. Vstup Gruzie do NATO bude dalším mezníkem probíhající nové studené války a jen zvýší napětí v neklidném kavkazském regionu a v rusko-amerických vztazích.

canadian pharmacy Zantac